
Jan ZemanNotre Damu požárNotre Damu požár (8. 5. 2019) Ještě hoří chrám Notre Dame Ještě hoří chrám Notre Dame Jistý známý novinář Studie o ohrožení chrámu (15. / 16. 4. 2019) Česká novinářka |
Stavební technik katedrály Notre Dame o příčině požáru | Radio Vaticana…I jako laik jsem si totéž říkal, když jsem viděl již rozhořelý požár na záběrech v televizi. Taky jsem si říkal, kdy se asi zjistí úmyslné zapálení a jestli se to zveřejní, zvláště pokud žháři budou muslimové. Takové hranoly obrovských průřezů a ještě z dubového dřeva nechytnou jen tak. Divím se, že oficiálně si dovolí takové debility zveřejňovat. Dokonce jedna z tvrzených debilit byla, že tam někteří dělníci proti zákazu při práci kouřili. Po pěti minutách cigareta zháší a teplota oharku, i když je relativně vysoká, nemůže v těch svých rozměrech a rozměrech dřevěných trámů dřevo za tu dobu zahřát tak, aby vzplálo. Navíc to začali hasit až už to hořelo jako fagule. Přece než ty plameny dosáhly takových plošných rozměrů, to netrvalo 20 minut, to muselo hořet dlouho, než to začalo být vidět zvenku… Dubové trámy nejsou sláma! To zase opět někdo něco kryje a z lidí dělají blbce. Paříž. Souhlas, zahoření takto vůbec nemůže nastat. Aby došlo k zahoření ve tvrdém dřevě, je nutno toto navrtat, uložit tam zápalnou látku anebo zdroj maximálního tepla, př. hořák svářečky, el. oblouk apod. – a to se již pohybujeme v oblasti sabotáže, nikoli náhody! Nebo polít trámy extrémní dlouho hořící hořlavinou. Ing. Jan Zeman, CSc., Praha 17. 4. 2019Tak Francouzům shořel chrám Notre DameGotický chrám Notre Dame byl v centru Paříže postaven v letech 1163 – 1345. Spolu s remešskou katedrálou, místem korunovace francouzských králů, je symbolem Francie, asi jako u nás gotický chrám svatého Víta na Pražském Hradě. Problém je, že v tragické noci z 15. na 16. dubna 2019 ho postihl ničivý požár. Základní údaje o ničivém požáru chrámu Notre Dame v Paříži jsou známé. Čidlo v chrámu první varování vyslalo v 18.20, když jeden ze službu konajících hasičů nebyl na kontrolním pracovišti. Druhý se podíval do kamery hlídající chrám. Žádné plameny prý neviděl. Druhé varování přišlo v 18.43. To už byl zjištěn požár. Velmi rychle se po střeše chrámu šířil. Již kolem 20. hodiny se měla do hlavní lodě chrámu zřítit první část hořící střechy a 92 m vysoká štíhlá věžička uprostřed chrámu. Před ohněm se podařila uchránit jen severní průčelí chrámu s dvěma hlavními věžemi. Tedy, shořela hlavně střecha. Její hořící části se propadaly do chrámu a devastovaly jeho vnitřek, podobně kouř a žár ohně. Část historicky cenných pokladů v něm uložených se podařilo z hořícího chrámu vynést, popř. v něm shodou okolností nebyly, část jich byla ohněm, kouřem a hašením zničena a další část více či méně poškozena. Celkový rozsah poškození chrámu a historicky cenných předmětů v něm uložených se zjišťuje. Není zřejmě přehnané tvrzení, že oheň zničil „nevyčíslitelné kulturní dědictví“ A v zásadě i kus Francie. Křesťanské dědictví Francie je ale ve Francii dlouhodobě systematicky ničeno, v posledním čtvrtstoletí pod praporem nechvalného multikulturalismu EU typu včetně reálné podpory rostoucí islamizace země. Asi 300 hasičů bojující s ohněm mělo zásadní problém, snažit se při hašení nezničit obvodové stěny chrámu, aby se nezřítil. Když se na kameni setká oheň a voda, kámen rád puká. Tím spíš, když obvodové zdi jsou z vápence, na kterém Paříž stojí. Proto se ničivý oheň podařilo zcela uhasit až v úterý kolem desáté dopoledne. Příčiny požáru nejsou známé. Chrám byl toho času v rekonstrukci. Ještě chrám Notre Dame hořel a francouzská prokuratura měla jasno: oheň podle předběžného ohledání způsobilo neúmyslné zavinění nedbalostí dělníků při rekonstrukčních pracích. Když se tato verze ukázala jako neudržitelnou, prohlásila francouzská prokuratura, že příčinou požáru je podle všeho vadná elektroinstalace. Že v celém chrámu byla ani ne před deseti lety kompletně vyměněna za nehořlavou a že v ohnisku požáru se žádná nenacházela, nestojí za vysvětlení. Podle fotek je zřejmé, že začalo hořet u čerstvě renovované střechy. Ta rychlost zjištění předběžné příčiny požáru udivuje. Také vyvolává mediální bouři a vášně. Včetně hrubého urážení těch, kteří kladou nepříjemné otázky. Nejen ve Francii. Po internetu koluje video, jak se po lešení a střeše katedrály pohybuje hodinu před vypuknutím požáru neznámý muslim. Co selhalo? Že si mnozí nejen francouzští politici kolem této tragédie honili triko, nepřekvapuje. Že francouzský prezident Emanuel Macron vystoupí tak špatně, že mnohé pobouří, je též v normě. Zatím zkazil vše, na co sáhl. Lepší to podle všeho nebude. Chápu Radima Valenčíka, že na svém blogu v článku „Co selhalo a hodně selhalo?“ klade nepříjemné otázky: „1. Byly to bezpečností (protipožární) normy a opatření (a že žijeme v hodně bezpečnostně „přenormované“ době, tak to tedy muselo být hodně velké selhání!)? 2. Nebo normy byly dobré, ale vládl naprostý a mnohonásobný šlendriján při jejich dodržování (to nemohlo být porušení jedné normy, ale opakované porušení mnoha norem!)? 3. Nebo to někdo udělal z nějakých perverzních důvodů záměrně (ale to se v případě dobrých bezpečnostních norem a jejich dodržování musel hodně snažit!)? … Podložená a komplexní odpověď je zcela zásadní pro to, aby se něco podobného neopakovalo. Proto mě doslova šokovalo to, že 1. V komentovaném zpravodajství v celém našem mediálním mainstreamu tyto otázky (otázka a její alterantivní podotázky) nepadly. 2. Neobjevily se ani ve vystoupení Macrona. 3. Když jsem se je pokusil v reakci na konkrétní prezentace události nastolit, začal jsem být určitým typem lidí kádrován.“ Český politolog žijící v Anglii Alexandr Tomský upozorňuje, že „Notre-Dame je v muslimské čtvrti. Mše hlídá policie. Kostely ničí muslimská mládež jako sport. … Nejen ve Francii, ale také v Německu a ve Švédsku. … Ve Francii podle zjištění anglo-amerického think tanku Gatestone Institute dochází v průměru ke dvěma útokům na kostely denně a četnost narůstá. Celkem Francie eviduje 1 063 útoků na kostely a křesťanské symboly (kříže, sochy).“ Také chrám Notre Dame se stal v poslední době dvakrát terčem útoků. V září 2016 před ní bylo objeveno auto se sedmi kanystry benzinu a s texty v arabštině. Policie v souvislosti s tím zadržela tři ženy, přičemž jedna z nich byla zasnoubená s Adelem Kermichem, jedním z útočníků, kteří v roce 2016 v kostele v Normandii zavraždili 85letého kněze Jacquese Hamela podříznutím hrdla a vážně zranili dalšího muže ve věku 86 let. O rok později došlo před katedrálou k napadení policisty kladivem. Policisté útočníka posléze postřelili. Jednalo se o novináře Farida Ikkena. Vyšetřovatelé později v jeho bytě měli nalézt nahrávku, na které Ikken slibuje věrnost ISIS. Tradiční veliké pokrytectví západu Západ je tradičně velice pokrytecký. Provozuje politiku dvojího metru. S vypálením stovek křesťanských pravoslavných kostelů a desítek klášterů v srbském Kosovu Albánci pod ochranou vojsk USA a dalších západních zemí západ včetně Francii problém neměl. Podobně podporoval islamisty včetně ničení křesťanských kostelů v Iráku, v Sýrii, v Libyi a v dalších muslimských zemích, o množství historických památek všeho druhu zničených vojsky USA, Velké Británie a dalších v řadě muslimských států nemluvě. Nyní prolévá krokodýlí slzy nad zkázou chrámu Notre Dame, symbolu Francie. Francouzský prezident Emanuel Macron si zoufá: chtěl být druhým Napoleonem Bonapartem a zatím bude jen Napoleonkem, kterému shořel chrám Notre Dame, jeden ze symbolů Paříže i kdysi hrdé, dnes těžce nemocné Francie. Chápu ale smutek řadových Francouzů, že tento známý symbol Francie těžce utrpěl. Chápu také deklarované odhodlání bohatých Francouzů chrám Notre Dame obnovit a finančně na obnovu chrámu přispět. Obnova chrámu Notre Dame nebude snadná ani levná. Jak se zabezpečen chrám svatého Víta na Pražském Hradě? Na závěr položím stejnou otázku, jako Radim Valenčík: „Jak je zabezpečen chrám svatého Víta na Pražském Hradě?“ Nemyslím teď před nenasytnými katolickými preláty, ale před bratrstvem červeného kohouta. Prý dvaceti miliony korun ročně. Tedy, ta částka připadá na protipožární ochranu celého Pražského Hradu. Neříká nic o efektivnosti vynaložení těchto nákladů. Totiž, když začne červený kohout řádit, nemá smysl zpívat: „Co jste hasiči, co jste dělali?“ a to i v situaci, kdy zásah připomíná ten z Formanova filmu „Hoří má panenko…“ * * * |