Jaroslava Lemfeldová – výročí narození 100
(2. 1. 1920 Praha – 18. 11. 2001).
Kronikářka Olešnice v Orlických horách, knihovnice, vlastivědná autorka. Od r. 1961 do r. 1998 pečovala o místní knihovnu; zasloužila se o získání a rekonstrukci vhodných prostor a dovedla ji k získání titulu Vzorná lidová knihovna. Při knihovně vzniklo z jejího podnětu i malé muzeum s expozicí různých historických předmětů a nábytku zdejšího kraje. Její Historie miesteczka Wolessnice je dostupná v digitalizované verzi na webových stránkách města Olešnice.
* * *
Božena Němcová – výročí narození 200
(4. 2. 1820 Vídeň – 21. 1. 1862 Praha).
Spisovatelka, vlastním jménem Barbora Němcová, rozená Panklová (uvádí se též Novotná). Má zvláštní postavení v české kultuře nejen svou literární činností, je i vzorem ve své době emancipované ženy s širokým rozhledem a odvážné vlastenky. Je zajímavá i svými vlastními životními osudy; životem v chudobě a nemoci, která vedla k její předčasné smrti, nešťastným vztahem s manželem Josefem Němcem, nemanželským původem, který povzbuzuje ke spekulacím o jejích skutečných rodičích. K jejím nejznámějším dílům patří jednoznačně Babička, dále Divá Bára, V zámku a podzámčí, Chyže pod horami. Sbírala a zpracovávala lidové pověsti, pohádky a národopisné črty. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý (1927) a Julius Fučík (1940) ji označili za klíčovou českou autorku 19. století, sám Fučík jí dokonce vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy (viz studie Božena Němcová bojující). Probouzela a stále probouzí zájem čtenářů, literátů a dalších umělců, její osudy byly zpracovány biograficky i umělecky.
* * *
Václav Jaroň – výročí narození 100
(4. 2. 1920 Zašová – 20. 3. 2005 Rožnov pod Radhoštěm).
Výtvarník, malíř. Hlavním povoláním byl učitel a malování se soustavně věnoval až po odchodu do důchodu. V dětství měl nouzi o pomůcky ke kreslení. Byl synem malíře pokojů a měl sedm sourozenců. Absolvoval gymnázium, ale pak se až do konce války živil nádenickou prací. Měl alespoň možnost se naučit technologii malby na keramiku v keramické dílně ve Valašském Meziříčí. Svou dovednost si prohloubil v r. 1949 v prázdninovém kurzu grafiky na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Od r. 1946 učil v malé venkovské škole ve Valašské Bystřici, od r. 1956 působil jako učitel dětí diplomatických pracovníků na čs. velvyslanectví v Bělehradě, Budapešti a v New Yorku. Po návratu dál učil na Valašsku a stal se školním inspektorem. Jeho obrazy na plátně, papíru i na keramice se námětově vracejí do starých zaniklých časů. V r. 1985 uspořádal svou první autorskou výstavu v Rožnově pod Radhoštěm. Vystavoval i v Karlovském muzeu ve Velkých Karlovicích. Byl členem Rožnovské výtvarné skupiny, zúčastňoval se výstav Urgatiny – skupiny neprofesionálních výtvarníků z Velkých Karlovic. Jeho práce najdeme kromě Česka i na Slovensku, v Německu, Holandsku, Anglii, Kanadě i USA.
* * *
Dagmar Součková – výročí narození 100
(1920 – 5. 2. 2005 Praha).
Hudební pedagožka, pěvkyně, hlasová a umělecká poradkyně. Vystudovala zpěv na pražské konzervatoři u prof. J. Konstantina. Vedle vlastní pěvecké kariéry sólistky ústecké a liberecké opery pomáhala amatérům. Stála např. u zrodu Vycpálkova souboru písní a tanců a pěveckého sboru ČKD. Od r. 1965 působila jako hlasová poradkyně v Pěveckém sdružení pražských učitelek. Byla spoluzakladatelkou Foersterova komorního pěveckého sdružení, ve kterém působila v letech 1975-2005. V r. 1976 také založila spolu s Jindrou Jindáčkovou smíšený komorní sbor Laetitie. Jako pedagožka vychovala řadu pěvců, kteří dnes působí na českých operních scénách včetně pražského Národního divadla.
Redakční poznámka: Dle Lípy č. 4/2009 (Výročí 2010, Osobnosti, Leden; str. 64) se profesorka Dagmar Součková narodila 8. ledna 1925 v Klatovech (různé zdroje uvádějí datum narození 1920 nebo 1925).
* * *
Zdenka Sulanová – výročí narození 100
(18. 2. 1920 České Budějovice – 9. 8. 2004 Cerhonice).
Vlastním jménem Zdeňka Hrušková. Sulanová bylo příjmení její babičky. Filmová herečka a zpěvačka. Dcera operního zpěváka Adolfa Hrušky, připravovala se na dráhu herečky a operetní zpěvačky. Velký úspěch měla už svým prvním větším filmem Lízin let do nebe a následným Lízino štěstí. Další úspěch jí přinesl film Madla zpívá Evropě, v němž zazpívala písničku, která za německé okupace byla chápána jako jinotaj, a tak přesáhla význam tuctového melodramatu – Ty lesovské stráně. Její poslední film už nesměl režisér Václav Binovec, obviněný z aktivismu, po osvobození dokončit. Další období Sulanové nepřálo. Krátce vystupovala v Divadle 5. května, pak v prešovské operetě a na estrádách. Několikrát se vdala, a pracovala v občanských profesích.
* * *
Eva Gerová – výročí narození 100
(4. 3. 1920 Praha – 5. 6. 2013 Praha).
Vlastním jménem Eva Branbergerová-Šanovcová. Nejprve filmová herečka z řady slavných prvorepublikových hvězd, pak knihovnice. Byla dcerou hudebního kritika, skladatele a muzikologa Jana Branbergera a sopranistky Národního divadla Doubravky Branbergerové. Už při studiu na konzervatoři hrála ve dvanácti filmech. Např. ve filmech Otec Kondelík a ženich Vejvara, Slečna matinka, Venoušek a Stázička. V 19 letech se vdala a dala přednost péči o rodinu a občanské povolání před pokračováním v kariéře filmové hvězdy. V r. 1952, když do sklepení Klementina (sídlo Národní knihovny) vnikla voda, pomáhala jako brigádnice zachraňovat knihy a zároveň je katalogizovala. Pak už v knihovnické profesi zůstala. Doplnila si odborné vzdělání absolvováním dvousemestrálního knihovnického kurzu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala převážně v Městské knihovně v Praze (v Divadelním a filmovém oddělení a později v Oddělení pro mládež). Z dalších míst např. v knihovně filmového archivu a v knihovně výrobního družstva Mechanika v Praze.
* * *
Luboš Brchel – výročí narození 100
(7. 3. 1920 Kladno – 31. 10. 1981 Radvaň nad Dunajom).
Sportovec, fotograf. V r. 1948 reprezentoval Československo v alpském lyžování na zimních olympijských hrách ve Svatém Mořici. V r. 1949 se stal mistrem Československa ve sjezdovém lyžování, v r. 1953 získal titul mistra sportu. Byl od r. 1955 dobrovolným členem Tatranské horské služby a lyžařským trenérem. Úspěšně se uplatnil jako fotograf v oborech reportážní i umělecké fotografie. Fotografoval především ve Vysokých Tatrách. Vydal alba Bielou stopou (1959), Tatranské plesá (1961), Veĺká a Malá Studená dolina (1962) a Tatry v panorámach (1985).
* * *
Ladislav Pospíšil – výročí narození 200
(8. 3. 1820 Hradec Králové – 15. 5. 1891 Hradec Králové).
Tiskař a knihkupec, vydavatel a redaktor časopisů, překladatel z němčiny. Byl synem Jana Hostivíta Pospíšila, který založil rodinnou tiskárnu v Hradci Králové, a otcem Jana Ladislava Pospíšila, pokračovatele rodové živnosti a buditele. Jeho bratrem byl pražský tiskař Jaroslav (Jan) Pospíšil. Začal pracovat jako tiskař v Trutnově, v r. 1856 převzal vedení hradecké tiskárny. Vydával především knihy pro mládež. Některé sám přeložil z němčiny. Z jeho trutnovské tiskárny je např. Americký osadník: pěkná povídka pro mladý wěk (1851) od Alexandra Friedricha Franze Hoffmanna, z Hradce např. Bratr Renat Josefa Ehrenbergera.
* * *
Beneš Metod Kulda – výročí narození 200
(16. 3. 1820 Ivančice – 6. 5. 1903 Praha).
Sběratel a vydavatel moravských lidových posádek. Povoláním byl katolický kněz. Skládal didaktickou poezii pro dospělé i pro mládež, psal lidovýchovné prózy. Byl publicistou, překladatelem a redaktorem. Lidová vyprávění, říkadla a písně začal sbírat za svého působení v Rožnově pod Radhoštěm. Podílel se na založení spolku Dědictví sv. Cyrila a Metoda a v letech 1851-1860 redigoval kalendář Moravan. V letech 1859-1870 byl farářem v Chlumu u Sedlčan a od r. 1864 byl poslancem Českého zemského sněmu. Od r. 1870 byl kanovníkem vyšehradské kapituly a školním inspektorem. Ke konci života oslepl. Jeho knihy stále vycházejí, např. Janíček s voničkou (1948, 1959, 1978), Pohádky a pověsti z Rožnovska (1963), Švec hrdina (1970), Tři bílé růže (1985).
* * *
EVA BARTŮŇKOVÁ
