Kalendárium 1. Q 2018

Eduard Bass – výročí narození 130

(1. 1. 1888 Praha – 2. 10. 1946 Praha)

Spisovatel. Vlastním jménem Eduard Schmidt. Pseudonym Bass je přezdívka, která má původ v jeho hlubokém hlase. Jeho vzdělání bylo zaměřeno na rodinný obchod (kartáčnictví), ale jeho zájmy ho přivedly k účinkování v kabaretech, k novinařině a literatuře. Byl spolutvůrcem literárního kabaretu Červená sedma, reportérem, fejetonistou, soudničkářem, redaktorem a šéfredaktorem Lidových novin. Byl ředitelem v Červené sedmě a Rokoku. Z jeho obsáhlého díla jsou nejznámější práce z prostředí cirkusu a fotbalu: Cirkus Humberto, Lidé z maringotek a humoristický román Klapzubova jedenctka. Některá jeho díla byla zfilmována.

 

 

 

 

* * *

Richard Lauda – výročí narození 145

(3. 1. 1873 Jistebnice – 24. 7. 1929 Tábor)

Malíř, grafik a ilustrátor. Absolvent pražské akademie cestoval a studoval v Mnichově a Paříži. Za 1. světové války nastoupil k pluku v Jindřichově Hradci, kde se podílel na restaurování fresek v posádkovém kostele sv. Jana. Své náměty nacházel v rodném kraji – v Táborsku. Byl také významným organizátorem kulturního života v Táboře. Z jeho díla: cykly leptů Jihočeské motivy, Tábor, Stavba mostu v Bechyni, obrázková kniha Radosti malých. Jeho obrazy jsou v Národní galerii, Alšově jihočeské galerii  v Husitském muzeu v Táboře. Stálá výstava jeho díla je v Pamětní síni Richarda Laudy v Táboře.

 * * *

Oldřich Svoboda – výročí narození 100

(8. 1. 1918 Brno – Slatina – 13. 3. 1988)

Knihkupec, trampský písničkář. Založil trampskou skupinu Bandité, později to byla Modrá spojka. Hrál na řadu nástrojů, především na mandolínu. Pro další skupinu Loď rytmu začal skládat písně komerčnějšího charakteru a v padesátých letech byl populárním autorem zábavní hudby. Je autorem asi 60 tanečních skladeb a budovatelských písní.

 * * *

Jan Cimbura – výročí úmrtí 120

(17. 6. 1817 Semice – 17. 1. 1898 Putim)

Jihočeský sedlák. Přiženil se na statek č. 25 v Putimi, kde celý život hospodařil. Zemřel na výminku (č. 10) a je pohřben na místním hřbitově. Stal se předlohou hlavního hrdiny známého románu J. Š. Baara, ideálního představitele křesťanských a selských hodnot jihočeského venkova. Spisovatel navštěvoval v Putimi svého strýce faráře Josefa Baara. Vycházel z jeho vyprávění a informací jindřichohradeckého archiváře Františka Teplého.

 * * *

Bohuslav Jeremiáš – výročí úmrtí 100

(1. 5. 1859 Řestoky – 18. 1. 1918 České Budějovice)

Hudební skladatel, dirigent, sbormistr a pedagog. Absolvent Varhanické školy v Praze se stal varhaníkem v Chocni a později ředitelem kůru v Písku. Byl členem Cyrilské jednoty, založil amatérský symfonický orchestr a mužský sbor Gregora, působil jako sbormistr a dirigent českobudějovického Hlaholu. Byl otcem skladatele, klavíristy a hudebního publicisty Jaroslava Jeremiáše a skladatele a dirigenta Otakara Jeremiáše.

 * * *

Adalbert Stifter – výročí úmrtí 150

(23. 10. 1805 Horní Planá – 28. 1. 1869 Linz)

Rakouský básník a prozaik, představitel biedermeyeru. Po studiu práv na Vídeňské univerzitě si nenašel stálou práci, živil se jako soukromý učitel, malíř, spisovatel. Pro jeho literární dílo je typický cit pro přírodu a příklon ke konzervativismu, tradicím. Je pokládán za básníka Šumavy. Z jeho díla: Horský křišťál, Z kroniky našeho rodu, Hvozd. Rozsáhlý román Witiko (Vítek) o zakladateli rožmberského rodu Vítkovi z Prčice harmonizuje české dějiny ve vztahu k Svaté říši římské. Stifterův odkaz je často využíván v sudetoněmecké propagandě.

 * * *

Jaroslav Krombholc – výročí narození 100

(30. 1. 1918 Praha – 16. 7. 1983 Praha)

Hudební skladatel, dirigent. V letech 1939 – 1940 spolupracoval s Divadlem Emila Františka Buriana, v letech 1940-1943 byl dirigentem v Národním divadle a zároveň šéfem opery Státního divadla v Ostravě. Později působil v různých funkcích v Národním divadle, byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Jeho ženou byla významná sólistka Národního divadla Maria Tauberová.

 * * *

Josef Kajetán Tyl – výročí narození 210

(4. 2 1808 Kutná Hora – 11. 7. 1856 Plzeň)

Spisovatel a dramatik. Měl zkušenosti z kočovné divadelní společnosti a není divu, že z jeho díla zůstaly živé hlavně divadelní hry. Živil se jako účetní (do roku 1842) a byl činný i jako novinář a kritik. Vedl časopis Jindy a nyní (pozdější Květy), byl spoluzakladatelem Kajetánského divadla na Malé Straně a jeho ochotnická skupina hrála české hry ve Stavovském divadle. Od r. 1846 byl dramatikem Stavovského divadla. Kladl důraz na češtinu, vlastenectví a národní zájmy. V té době byl na vrcholu kariéry a stal se poslancem Říšského sněmu. Nakonec upadl do dluhů a přišel i o místo ve Stavovském divadle. V závěru života opět působil u kočovné společnosti. Z jeho pozapomenuté hry Fidlovačka přežila píseň houslisty Mareše Kde domov můj, pozdější česká hymna. Známé jsou hry Strakonický dudák, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud a Tvrdohlavá žena.

 

 

 

 * * *

Karel Klostermann – výročí narození 170

(13. 2. 1848 Haag am Hausruck – 16. 7. 1923 Štěkeň)

Spisovatel. Byl představitelem realismu, venkovské prózy s regionálním zaměřením na Jižní Čechy a především Šumavu. Po nedokončeném studiu medicíny byl nejprve vychovatelem, pak redaktorem a učitelem. Psal převážně česky a v jeho prózách se projevuje české cítění. K jeho nejznámějším dílům patří Mlhy na Blatech, Ze světa lesních samot, V srdci šumavských hvozdů, Skláři.

 * * *

Jaroslav Karel Procházka – výročí narození 100

(19. 2. 1918 Místek – 2. 11. 1992 Praha)

Hudební spisovatel, organizátor hudebního života, publicista. Absolvoval obchodní akademii a za okupace zastával úřednická místa v divadle E. F. Buriana a v Národním divadle. Po válce vystudoval Vysokou školu hospodářských věd v Praze a pracoval např. v Gramofonových závodech, v Supraphonu apod. Z jeho podnětu vznikly ve Frýdku-Místku a v Hukvaldech hudební festival Janáčkovo hudební Lašsko. Publikoval hudební a divadelní kritiky, vydával sborníky a publikace o uměleckých osobnostech.

 * * *

Svatopluk Beneš – výročí narození 100

(24. 2. 1918 Roudnice n. Labem – 27. 4. 2007 Praha)

Herec. Proslul rolemi romantických hrdinů a mužů výrazně aristokratického typu. Hrál v Divadle na Vinohradech a Městských divadlech pražských a v meziválečné době byl filmovou hvězdou. Hrál např. ve filmech Pohádka máje, Přijdu hned, Řeka čaruje, Dobrý voják Švejk.

 * * *

Ema Destinnová – výročí narození 140

(26. 2. 1878 Praha – 28. 1. 1930 České Budějovice)

Operní zpěvačka. Vlastním jménem Kittlová, pseudonym Destinnová přijala podle své učitelky. Na počátku její světové kariéry stojí odmítnutí v Národním divadle. Debutovala v Drážďanech, a poté dostala angažmá v Berlíně, a v Metropolitní opeře v New Yorku. Zpívala na Wagnerových slavnostech v Bayreuthu (Senta v Bludném Holanďanovi) a v londýnské Covent Garden. Zkomponovala několik písní, napsala několik povídek a románů. K významným rolím jejího rozsáhlého repertoáru patřila Carmen, Cho-cho-san v Madame Butterfly, Mařenka v Prodané nevěstě, Minnie v Děvčeti ze zlatého západu a Libuše.

 * * *

Emil Radok – výročí narození 100

(22. 3. 1918 Koloděje n. Labem – 7. 1. 1994 Montreal)

Divadelní a filmový kritik, scénárista a filmový režisér, jeden ze zakladatelů Laterny Magiky (s bratrem Alfredem Radokem). Za okupace bratři Radokové krátce vedli ve Valašském Meziříčí sokolský divadelní soubor Mladá scéna, předchůdce pozdějších divadel poezie. Později získali uznání za multimediální projekty. Jedním z významných a společných byl Polyekran. Projekty měly úspěch na Expo 58 a Expo 67. Po r. 1968 Radok emigroval do Kanady, kde vytvářel výstavní projekty, založené na audiovizuální technice. Spolupracoval např. s organizací Walta Disneyho. Založil Výzkumný ústav pokročilých audiovizuálních forem v Montrealu.

 * * *

Ladislav Mikeš Pařízek – výročí úmrtí 30

(19. 11. 1907 – České Budějovice – 28. 3. 1988 Praha)

Cestovatel a spisovatel. Cestoval po Africe, bojoval v cizinecké legii, vykonával různé práce (řidič, hlídač) a hodně psal. Po r. 1945 se stal redaktorem, od r. 1954 se už plně živil psaním. Známé jsou např. knihy pro děti Prales leopardů, Řeka kouzelníků. K pramenům Nilu je kniha reportáží z výpravy, kterou podnikl v r. 1959.

 * * *

EVA BARTŮŇKOVÁ