Kalendárium 2. Q 2018

Jaroslav Hašek – výročí narození 135

(30. 4. 1883 Praha – 3. 1. 1923 Lipnice nad Sázavou)

Spisovatel. Vedl extrémně bohémský život v souladu s humoristickým a satirickým laděním svých prací. Některé jeho povídky čerpají ze skutečných zážitků. Dopustil se i bigamie, pokusil se předstírat vlastní úmrtí, apod. Velkou politickou mystifikací bylo založení Strany mírného pokroku v mezích zákona. Byl anarchistou (v r. 1907 vedl časopis Komuna), od anarchismu přešel do sociální demokracie. Za války přestoupil z čs. legií v Rusku do Rudé armády. Uvádí se, že v Rusku byl vnímán jako zodpovědný velitel a vážný spisovatel. Národ Burjatů ho dokonce vnímá jako buditele; za svého působení na Sibiři vytvořil abecedu a vydával časopisy v burjatštině. Světovou slávu získal románem Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, ve kterém popsal zápas obyčejného člověka s absurditou velkých dějin.

 * * *

František Stulík – výročí narození 200

(2. 4. 1818 České Budějovice – 28. 1. 1890 České Budějovice)

Malíř, sochař, amatérský archeolog. Profesí byl obchodníkem. Studoval filosofii a chemii, pobýval ve Štýrském Hradci a v Terstu, ovládal několik cizích jazyků. Byl přijat do Archeologického sboru Národního muzea v Praze, třebaže nebyl profesionál. Jako první prozkoumal mohylové pohřebiště u vesnice Plav, společně se zkušeným archeologem J. K. Hrašem. Jeho nálezy z pozdějších průzkumů mohyl jsou součástí sbírek českobudějovického Jihočeského muzea. Byl členem Slovanské lípy, pražského sboru Svornost a Měšťanské besedy v Praze. Patřil k zakladatelům českobudějovické Besedy. Své umělecké vlohy uplatnil např. při vymalování prvního sokolského praporu.

 * * *

Felix Le Breux – výročí narození 100

(5. 4. 1918 Plzeň – 4. 2. 1974 Praha)

Herec. Pocházel z rodiny s francouzskými kořeny. Byl vynikajícím divadelním a rozhlasovým hercem. Vrchol své kariéry strávil v Městských divadlech pražských. Filmu věnoval menší pozornost a hrál především menší role. Jednou výraznou výjimkou, která přece jen uchovala představu o jeho hereckém mistrovství, byla role stárnoucího Casanovy ve filmu Václava Kršky Poslední růže od Casanovy.

 * * *

Karel Ančerl – výročí narození 110

(11. 4. 1908 Tučapy – 3. 7. 1973 Toronto, Kanada)

Dirigent. Jeho uměleckou kariéru přerušila německá nacistická okupace, za níž byl persekvován a vězněn pro svůj židovský původ. Po osvobození se stal ředitelem Opery 5. května (nyní Státní opera), šéfdirigentem Symfonického orchestru čs. rozhlasu a od r. 1950 řídil Českou filharmonii jako hlavní dirigent a umělecký ředitel. K jeho nejvýznamnějším počinům patří např. uvádění díla Bohuslava Martinů. Po r. 1968 emigroval do Kanady, kde zemřel. V r. 1993 byly jeho ostatky převezeny do Prahy na Vyšehradský hřbitov.

 * * *

Jindřich Honzl – výročí úmrtí 65

(14. 5. 1894 Humpolec – 20. 4. 1953 Praha)

Divadelní teoretik, režisér a publicista. Pracoval jako učitel na měšťanských školách v Praze a věnoval se divadlu v Dědrasboru. Ve sborníku Devětsilu publikoval teoretické články. Spolu s J. Frejkou a E. F. Burianem stál u zrodu experimentálního Osvobozeného divadla, do kterého po roce existence přijali dvojici V+W. V letech 1929-1931 byl dramaturgem Zemského divadla v Brně, v letech 1931-1938 pohostinsky působil v Národním divadle a Městském divadle v Plzni, v letech 1939-1941 řídil Divadélko pro 99. Po osvobození byl v letech 1945-1951 členem Národního divadla. Učil na FF UK a divadelní fakultě AMU. Řídil časopis Sovětské divadlo a pracoval v Divadelní sekci Československo-sovětského institutu. Byl jedním z hlavních představitelů moderního divadla své doby a významnou osobností levicové avantgardy. Z jeho teoretických prací: Roztočené jeviště, Základy praxe moderního divadla. Režíroval např. Vančurova Alchymistu, Martinů Juliettu.

 * * *

Norbert Frýd – výročí narození 105

(21. 4. 1913 České Budějovice – 18. 3. 1976 Praha)

Norbert Frýd: Krabice živých

Spisovatel. Studoval práva. Jeho rigorózní práce byla schválena v den uzavření vysokých škol za německé nacistické okupace. Doktorská promoce se tak mohla konat až v r. 1945. Za okupace byl vězněn v Terezíně, Osvětimi a Dachau. Po osvobození byl v diplomatických službách jako kulturní atašé v USA a Mexiku. Zúčastnil se vědecké expedice do nově objeveného mayského města Bonampaku. Později pracoval jako redaktor Československého rozhlasu. Od roku 1953 byl profesionálním spisovatelem. Ze zážitků z koncentračního tábora vycházel román Krabice živých a částečně i v povídkách Meč archandělů. Z pobytu v Mexiku vytěžil knihu Mexiko je v Americe. Jedna z novel v trilogii Tři malé ženy, Kat nepočká, byla inspirována osudem Anny Letenské a byla velmi úspěšně zfilmována.

 

 

 

 

 * * *

Klára Špecingrová-Baušová – výročí úmrtí 100

(9. 3. 1860 Zvoleněves u Slaného – 27. 4. 1918 Praha)

Překladatelka, první profesionální knihovnice a bibliografka, organizátorka kulturního života. Pracovala v letech 1874-1887 v soukromé knihovně svého pěstouna Vojty Náprstka v Praze. Sestavila také několik bibliografií, z nichž některé jsou dodnes využívány. Po sňatku se knihovně nemohla věnovat, ale překládala a podílela se na veřejném životě, např. na založení Spolku pro pěstování písně, zasloužila se o vybudování pomníku Julia Zeyera v Praze, byla členkou kuratoria Náprstkova českého průmyslového muzea apod. Překládala anglickou a ruskou literaturu. Publikovala v České politice, Národních listech, Světozoru a Ženských listech.

 * * *

Marie Pujmanová – výročí úmrtí 60

(8. 6. 1893 Praha – 19. 5. 1958 Praha)

Spisovatelka. Zapojovala se do levicových aktivit, několikrát navštívila Sovětský svaz, podporovala Mosteckou v r. 1932. Svou tvorbou bojovala proti nezaměstnanosti a fašismu. Psala do Rudého práva, Literárních novin, Tribuny, Přítomnosti aj. Ve 30. letech se intenzívně věnovala veřejné činnosti, zabývala se ženskou otázkou, podporovala volební kampaně KSČ. Byla členkou literární skupiny Blok a redakčního okruhu časopisu U, v r. 1938 se stala místopředsedkyní Kruhu přátel českého jazyka. Po r. 1948 se držela socialistického realismu. Je jí vytýkána údajná podpora politických procesů v 50. letech. Z jejího díla: Pacientka doktora Hegla, Předtucha, trilogie Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti. Jejím druhým manželem byl dramaturg a režisér opery Národního divadla Ferdinand Pujman. Syn Petr Pujman byl prozaikem a publicistou.

 * * *

Zdeněk Štěpánek – výročí úmrtí 50

(22. 9. 1896 Tvoršovice – 20. 6. 1968 Praha)

Herec. Byl potomkem Jana Nepomuka Štěpánka, ředitele Stavovského divadla. Začínal u hereckých společností. Za 1. sv. války byl zajat a působil v krajanském divadle v Kyjevě. V r. 1918 se stal členem Divadla Československé armády na Rusi. Po návratu hrál v Kladně, v Divadle na Vinohradech a od r. 1934 byl členem Národního divadla. V r. 1938 přednesl v rozhlase vládní prohlášení o odstoupení pohraničních území nacistickému Německu a za okupace projev loajálnosti k Třetí říši. Po osvobození byl stíhán za kolaboraci, v r. 1947 byl rehabilitován. Z jeho rolí: titulní hrdina ve filmu Jan Výrava, Jan Hus a Jan Žižka ve slavné Husitské trilogii, maršál Rusworm v Císařovu pekaři a Pekařovu císaři.

 * * *

Jiří Krejčík – výročí narození 100

(26. 6. 1918 Praha – 8. 8. 2013 Praha)

Filmový režisér a scenárista. V období protektorátu ho místo statisty a adepta režie na Barrandově uchránilo před totálním nasazením a pracoval také jako příležitostný herec. Po osvobození se věnoval režii. Jeho prvním hraným celovečerním filmem byl Týden v tichém domě. Z jeho filmů: Ves v pohraničí, Morálka paní Dulské, Vyšší princip, Pension pro svobodné pány, Božská Ema.

 * * *

EVA BARTŮŇKOVÁ

počítadlo.abz.cz