Monika Hoření o Slovanech a Jubilejním všeslovanském sjezdu v Rusku: Slovanská rodina je otevřená a solidární

Na tři desítky dokumentů přijal jubilejní všeslovanský sjezd, který byl zahájen 26. května v Moskvě k poctě 150. výročí sjezdu Slovanů v roce 1867. Jeden z jeho českých účastníků, občanský aktivista Jan Korál, o letošním sjezdu vyprávěl na mimořádném semináři Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS) minulý čtvrtek.

Posluchači, kteří zcela zaplnili zasedací místnost Domu odborových svazů v Praze, vyslechli, k jakým závěrům sjezd dospěl, resp. jak bohaté a smysluplné byly diskuse účastníků. Ačkoli názory více než 220 delegátů sjezdu ze všech slovanských zemí byly na mnohé otázky různorodé, sjezdová atmosféra se vyznačovala otevřeností a solidárností se snahou si vzájemně pomáhat.

Jan Korál (vlevo)

Na otázku našeho listu Korál upřesnil, že se delegáti sjednotili na důležitosti zvyšování kulturní výměny a mezilidských kontaktů, a na prohlubování slovanské pospolitosti. Jako iluzorní všichni vnímají předsudky vůči Rusku a záměrně pěstovaný strach z něho, »který je nám tlučen do hlavy«. Ale běžní lidé jsou jiní než většina oficiálních představitelů států, uvedl Korál, který byl atmosférou v Rusku potěšen. Rusové jsou podle něho »plni duševní energie, která nám zde chybí«. V mladých Rusech vidí naději, neboť se projevují vlastenecky. Delegáti také odmítli sankce proti Rusku, chtějí stavět na spolupráci s Ruskou federací.

Mluvené slovo Korál na semináři SPaS doplnil fotografiemi z Moskvy, kde byl sjezd v Hlavním sále Ruské státní knihovny zahájen, a z dalších pro Středoevropany méně známých míst Ruska, kam účastníci pluli lodí Kněžna Anastasija. Cílovou destinací byl Petrohrad. Během plavby pokračovaly diskuse v různých tematických skupinách, při zastávkách účastníci navštívili místní pamětihodnosti.

Sjezd byl pod silným vlivem pravoslavné církve, informoval Korál. V debatách s ostatními delegáty vysvětlil, že ačkoli mnozí Češi mají vztah k duchovnu, neplatí to tak o vztahu Čechů k církvím, »s nimiž máme špatné zkušenosti«. Proto také delegace Českomoravského slovanského svazu (ČMSS), jejímž členem Korál byl, nepodpořila návrh, aby se slovanské národy sjednotily pod pravoslavím.

Co spojuje Slovany?

V diskusi na semináři SPaS vystoupili i další zástupci ČMSS. Například místopředseda Zdeněk Dragoun objasnil, že česko-ruské vztahy jsou na dobré úrovni, ze slovanských zemí má ČR v Ruské federaci největší kredit – i díky prezidentu Miloši Zemanovi, jenž přijel v roce 2015 do ruské metropole na Přehlídku vítězství. Na »zažitou historii« své země a z ní plynoucí zdravé vlastenectví poukázal předseda ČMSS Petr Synek, který mj. zavtipkoval, že lidé věnující se slovanské otázce a slovanské vzájemnosti jsou v mainstreamu nálepkováni jako tzv. Putinovi agenti. »Přemýšleli jsme, co Slovany spojuje. Jsou to společné kořeny, minulost,« řekl Synek. Z minulosti je to i dramatické a tragické období za druhé světové války, kdy německý hitlerovský režim usiloval o totální genocidu Slovanů – bylo zahubeno na 36 milionů Slovanů…

Historička Marie Neudorflová upozornila, že Slovany ohrožuje kořistění Západu. Ostatně, poznamenal Korál, všichni delegáti všeslovanského sjezdu si stěžovali, jak se slovanským národům »pod vedením Západu« nedaří dobře.

Vedle ČMSS pracují v České republice i další organizace pěstující vlastenectví, národní hrdost a slovanskou vzájemnost mezi národy, např. Slovanský výbor ČR. »Je to o rozdílnosti nazírání,« odpověděl Synek na dotaz, proč u nás působí více slovanských svazů.

Převzato z originálního článku Moniky Hoření z 20.6.2017